Umožní zastupitelé občanům města Dobříše svobodně rozhodnout o budoucím charakteru města a zamezení další zástavby volné krajiny? Sledujte hlasování na veřejném jednání zastupitelstva ve čtvrtek 17.02.2022. Návrh na vyhlášení místního referenda předložili čtyři dobříšští zastupitelé ze sdružení nezávislých kandidátů PRO DOBŘÍŠ.
Zdroj foto: idnes.cz
Občané by se v referendu mohli vyjádřit k tomu, zda má Dobříš zůstat malým městem, nebo se bude zástavba dál rozšiřovat do okolní krajiny. Až se zastaví většina míst, která současný územní plán ještě vymezuje k zástavbě, objeví se návrhy na další a další rozšíření zastavitelného území. A pod tlakem developerů tomu pak už těžko někdo zabrání. Příklady obcí kolem Prahy, kde se neustále rozšiřuje zástavba, vznikají satelitní města a komplexy různých skladů a hal jsou toho názorným příkladem. Výsledek referenda byl závazný pro všechny budoucí vedení města i zastupitele.
„Chceme, aby se občané mohli vyjádřit k tak zásadnímu rozhodnutí, jakým je budoucí charakter města. Politická reprezentace, jakákoliv, má znát názor občanů a respektovat jej. Město potřebuje v této věci jasnou a dlouhodobě pevnou vizi hned. Otázka má souvislost s tématy, která se rozhodují již nyní – zda budeme stavět přivaděč vody s kapacitou pro deset nebo patnáct nebo dvacet tisíc obyvatel, jaká bude kapacita infrastruktury obecně včetně dalšího občanského vybavení.“, vysvětluje Václav Bálek
Zdroj foto: www.brdy.info
„Až se zastaví většina míst, která současný územní plán ještě vymezuje k zástavbě, objeví se návrhy na další a další rozšíření zastavitelného území. A pod tlakem developerů tomu pak už těžko někdo zabrání. Příklady obcí kolem Prahy, kde se neustále rozšiřuje zástavba, vznikají satelitní města a komplexy různých skladů a hal jsou toho názorným příkladem“ doplňuje zastupitel Jaromír Bláha.
Vážení
spoluobčané, dovolujeme si reagovat na článek: „Zkušební doba MESOH je za námi, jste pro
podepsání smlouvy na další rok?“ ze dne 14.01.2020, který byl zveřejněn na webu
Dobříšskoaktuálně.cz (odkaz).
Nemyslíme
si, že nyní je správná doba na vyvolání diskuze, zda pokračovat. Systém běží
teprve 3 měsíce a vykazuje skvělé výsledky. Vzhledem ke změnám zákona o odpadech, kdy se
v celé Evropě pravidla zpřísní, se chceme i my v Dobříši na tyto
změny připravit. Zavedený systém v
Dobříši vyvolává opravdu spoustu emocí a otázek, negativních i pozitivních. Více
slyšet jsou ty negativní, ale i pozitivních ohlasů je hodně. Denně se mám možnost setkat s lidmi,
kteří chtějí systém objasnit, dovysvětlit. Řešíme připomínky, reklamace,
bohužel i nepravdy.
Jak
třídíme?
Srovnáme-li množství směsného
komunálního odpadu (SKO) v posledních letech s roky 2010-2014, můžeme
říct, že množství klesá. Pokud se ale na data podíváme blíže, od roku 2016 množství
směsného odpadu trvale rostlo. Až v loňském roce nastal zlom, kdy objem po
3 letech trvalého růstu poklesl. V porovnání s r. 2018 každý měsíc
roku 2019 vyprodukovali občané Dobříše méně SKO. V průměru se v roce
2019 každý měsíc svezlo o 20 tun méně než v měsících roku 2018. Ještě
větší pokles nastal od října, kdy se za poslední tři měsíce roku 2019 svezlo
v měsíčním průměru o 35 tun směsi méně. Celkem tak rok 2019 znamená o 248
tun méně SKO než v roce předcházejícím, co odpovídá produkci odpadu za 2 měsíce. To je množství odpovídající
40 plným popelářským vozům!
Je to určitě také výsledek situace,
kdy se o odpadech na Dobříši začalo více mluvit, probíhají argumentační kampaně
a vášnivé debaty. Dobříšští začali nad odpadem více přemýšlet. K opravdu prudkému
poklesu došlo v měsíci říjnu, co byl první měsíc pilotního provozu
v rámci MESOH.
Množství vytříděného plastu a papíru ukazuje obdobně pozitivní čísla.
Plastu se v r. 2019 svezlo od občanů o 13 tun více než v r. 2018, to
činí nárůst 15 %. U papíru je rozdíl
ještě větší, dobříšští vytřídili o 32 tun papíru více než v r. 2018, to je
nárůst 17 %.
Bohužel nejde zcela simulovat,
kolik by se svezlo odpadu, pokud by se MESOH nezaváděl. Situace, kdy do roku
2018 množství SKO rostlo a se zavedením MESOH prudce pokleslo, dokládá podle
našeho názoru, že zavedení systému mělo smysl a plní svůj účel – motivuje
k menší produkci SKO a většímu třídění.
Graf 1: Množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v Dobříši v letech 2010 – 2019.Graf 2: Měsíční porovnání množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v Dobříši mezi roky 2018 a 2019.Tabulka 1: Měsíční porovnání množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v Dobříši mezi roky 2018 a 2019.
Ochrana
osobních údajů
V Dobříši stále živíme
obraz jakési společnosti „z Moravy“, která prý osobní data zneužívá. (viz.
článek DA). Na podzim proběhlo setkání starostů 70 obcí, kde se MESOH používá.
Na přímý dotaz, zda se radnice měst při zavádění systému potýkaly
s výhradami občanů ohledně ochrany osobních údajů jako u nás v Dobříši, se
nezvedla ani jedna ruka. Toto je naše místní kauza. Na základě opakovaných
výtek při zavádění systému byla dokonce Dobříš prvním městem, kde se MESOH zavedl
i ve formě anonymní účasti. Data o občanech firma potřebuje proto, aby mohla
evidovat počty členů v domácnostech, zobrazovat v individuálních
odpadových účtech správné údaje a plnit závazky ze smlouvy s městem. Pro
předání výše konečné slevy za poplatníka je nutné zachovat kompatibilitu
městského informačního systému s odpadovou administrací společnosti ISNO
IT.
Uvědomují si vůbec různí
stěžovatelé na Facebooku, že Facebook toho o nich ví mnohem víc než ISNOIT?
Proč
dál s MESOHem?
Smlouva na MESOH skutečně
končí v březnu 2020. Nyní připravujeme výběrové řízení, do kterého se
budou moci zapojit vedle ISNO IT i další zájemci. Zavádění systému trvalo řadu
měsíců, opakovat to s jiným dodavatelem je samozřejmě možné, ale náklady
na zavedení jiného systému jsou z pohledu řádného hospodáře zbytečné.
Vlastní provoz s MESOH běží od října 2019. Do konce prosince se zapojilo
56 % rodinných domů a 10 % bytových domů, kdy tato čísla trvale rostou.
Řešit uzavírání smluv formou
ankety na Facebooku není smysluplné. O tom, že se jedná o dobrý systém, svědčí
řada údajů. V současné době je to nejpoužívanější motivační systém na
odpady v ČR. Stále přibývají další města, která jej zavádějí: od ledna
2020 např. Břeclav (25 tis. obyvatel).
V Moravské Třebové MESOH
neruší. Protože se objevují různě podložené informace, požádali jsme radnici
města o oficiální vyjádření. Zde je:
„Jakákoliv snaha o řešení problematiky odpadového hospodářství je přínosná. Systém MESOH v našem městě funguje 3 roky. Za tuto dobu se do něj zapojilo 70 % poplatníků. Díky systému MESOH jsme získali přesnější statistiky o objemu vyprodukovaného odpadu, i míry zapojení jednotlivých domácností. Tyto údaje jsou nezbytné při rozhodovacích a plánovacích procesech. Navíc se díky systému podařilo motivovat občany k lepšímu třídění. Není pravdou, že systém přináší občanům horší služby. Na druhou stranu systém MESOH nevede ke snižování nákladů obce za odpady. Důvodem jsou legislativní změny (zvyšování poplatků za ukládání plastů) a také finanční motivace občanů prostřednictvím EKO bodů plynoucí ze systému MESOH. Vzhledem k výše uvedenému aktuálně na poli zastupitelstva diskutujeme o tom, zda motivační systém ponecháme také v příštích letech.“
Mgr. Václav Dokoupil, Odbor kancelář starosty a tajemníka, Moravská Třebová
Je
to drahé?
V r. 2020 došlo v Dobříši
ke změně poplatku za odpad. Dříve domácnost platila za popelnici 1868 Kč za rok,
nyní 550 Kč na osobu. Zcela spravedlivý systém zatím nikde neexistuje. Pro
velkou část občanů v Dobříši došlo ke zlevnění, ale to nejsou ti,
kteří jsou slyšet. S MESOH došlo v Dobříši ke skokovému poklesu množství
směsného komunálního odpadu. To je výborná zpráva. Velmi nás těší, že Dobříšákům
není jedno, kolik odpadů bude město sypat do země na Bytízu.
Někde ve svém okolí můžete zaslechnout
výtky, že popelnice jednou za 14 dnů dané domácnosti nestačí. Je to proto, že
odmítají třídit? V Dobříši žijí rodiny s 6 i 8 členy, kde mají i novorozence
s jednorázovými plenami, a nádoba na 120 litrů odpadu za 2 týdny jim
postačí.
Město každý rok svoz a
likvidaci odpadů dotuje. V r. 2019 částkou 3,9 mil. Kč, v letošním
roce to bude podobné. Celkové náklady na odpad jsou v posledních letech
přes 10 mil Kč. Cena za MESOH v řádu 300 tisíc Kč ročně je tak na úrovni 3
% celkových nákladů za odpad. Pokud tak jako doposud MESOH povede
ke snižování SKO, provoz tohoto systému má smysl. A nejen finanční.
Pojďme raději věnovat energii společně
tomu, jak systém ještě lépe nastavit. Více vysvětlovat proč a jak třídit, jak nakládat
s bioodpadem, jak nepotřebným věcem dát druhou šanci atd. Pokud máte
nápady, jak koloběh odpadků ještě zlepšit, dejte nám prosím vědět.
Doplnění – detailní srovnání plastu a papíru
Meziroční změna v třídění plastu
Meziroční změna v třídění plastu
Meziroční změna v třídění papíru
Meziroční změna v třídění papíru
Dagmar Mášová, místostarostka města Dobříš, Pavel Svoboda, radní města Dobříš
Komise města Dobříš pro životní prostředí a ekologii projednala dne 15. července návrhy na změnu systému sběru a třídění odpadů v Dobříši. Jednomyslně doporučila radě města pokračovat v zavedení systému MESOH, a to na základě jednoznačných věcných důvodů.
Komise se na základě usnesení zastupitelstva města zabývala návrhem zastupitele T. Helebranta, porovnávala jeho návrh se zaváděným systémem MESOH. K jednání přizvala navrhovatele pana T. Helebranta a J. Procházku, jakož i jednatele DOKASu J. Marka, zúčastnil se i předseda dozorčí rady DOKASu Z. Kafka. Komise si před jednáním vyžádala jako podklady mj. písemný komentář jednatele DOKASu, požádala o názor experta Hnutí DUHA a člena Rady pro odpadové hospodářství při Ministerstvu životního prostředí I. Kropáčka a odpovědi na nejasnosti ohledně systému MESOH od vedoucího firmy ISNO IT R. Staňky. Komise vzala v úvahu i další podklady, např. analýzu sběrné sítě na tříděný odpad ve městě Dobříš (EKO-KOM, 2018), zkušenosti jiných obcí atd. Na základě dopředu rozeslaných podkladů T. Helebrant před jednáním svůj návrh upravil.
Jednání bylo korektní a věcné, za což bych chtěl všem zúčastněným poděkovat. Veškeré podstatné informace a argumenty, které na jednání zazněly pro a proti oběma posuzovaným návrhům, jsou uvedeny v zápise, který je stejně jako výše uvedené podklady zveřejněný na webu města: www.mestodobris.cz/assets/File.ashx?id_org=2796&id_dokumenty=478147.
Všichni přítomní se shodli na tom, že předpokladem snížení množství směsného odpadu je zavedení sběru BRKO (biologicky rozložitelného komunálního odpadu) a je dobře, že město k tomu činí potřebné kroky. Komise po podrobné diskuzi konstatovala, že předností návrhu T. Helebranta je jeho jednoduchost – neklade na občany vyšší nároky. Nicméně je-li cílem co nejefektivnější prevence vzniku odpadu, znovupoužití materiálů a třídění odpadu, pak by bylo jeho zavedení i oproti současnému stavu krokem zpět. Naopak od zavedení systému MESOH lze očekávat posun k významně lepším výsledkům, a to i na základě zkušeností z obcí, kde je uplatňován.
Graf: Vzdálenost kontejnerů od bytů a míra třídění odpadů
Především ze dvou důvodů: Jde cestou rozšíření sběru odpadů „door-to-door“. Míra zapojení lidí do třídění odpadů je přímo úměrná vzdálenosti, na kterou musí tříděný odpad nosit – viz graf. Přesvědčivě to potvrzuje dobříšská Malá Strana, kde došlo po loňském zavedení pytlového sběru odpadů k významnému zvýšení množství vytříděného odpadu. Dle studií i zkušeností je donáškovou vzdálenost potřeba snížit na maximálně 100 metrů. Toho není reálné docílit zahuštěním sběrných hnízd (zvonů). Největší předností MESOH je pak propracovaný motivační systém. Dotazník (který je v některých diskuzích zlehčován) cílí na prevenci vzniku odpadu, předkládá některé možnosti, kde se lze produkci odpadu vyhnout, a symbolicky je bonifikuje. Vede a motivuje tak k zamyšlení nad možnostmi snižování vzniku odpadu – v praxi to funguje, což opět potvrzují zkušenosti z obcí, které systém MESOH zavedly.
Doplňuji, že i dle referencí expertů je z hlediska prevence vzniku odpadu a efektivity třídění MESOH nejlepším produktem na českém trhu. Komise diskutovala i otázku ochrany osobních dat (viz zápis) a nákladů na zavedení nového systému. Ty zatím není možné v dané fázi do detailu vyčíslit ani u jednoho návrhu. Na straně MESOH je platba firmě ISNO IT, na straně návrhu Helebranta výrazně vyšší náklady na svoz, což je podle jednatele DOKASu J. Marka největší položka v systému sběru odpadů. V každém případě je potřeba v důsledku plánovaného ukončení skládkovaní v ČR v budoucnu počítat s trendem rapidního nárůstu poplatků za odběr netříděného odpadu, a tím i poplatků vybíraných od občanů. Proto čím méně odpadu vyprodukujeme a čím efektivněji budeme třídit, o to méně nám poplatky vzrostou.
Přítomní na závěr konstatovali, že žádný systém nevyhoví všem, vždy budou někteří lidé nespokojení. Zároveň je třeba počítat s tím, že při zavádění jakéhokoli nového systému vzniknou problémy, které bude potřeba řešit, přičemž systém MESOH představuje významnější změnu sběru odpadů.
MVDr. Jaromír Bláha, člen komise pro životní prostředí a ekologii
Motivační systém pro sběr a třídění odpadů (MESOH)
Na Zastupitelstvu 12. 9. se diskutovaly detaily zaváděného motivačního systému pro sběr a třídění odpadů. Některé kolegyně a kolegové zastupitelé i zástupci veřejnosti požadovali „čísla“, jak je nový systém propracovaný. Zde pár poznámek i nějaká ta čísla:
1. Na cenu za popelnici má vliv řada faktorů: náklady tvoří především cena za svoz a skládkování. Proti tomu jako „příjem“ je poplatek za popelnici a odměna EKO-KOM za odevzdaný vytříděný odpad. V r. 2018 rozdíl těchto položek činil 1,9 mil Kč. Tedy z rozpočtu města byla částka 1,9mil doplacena Dokasu na pokrytí nákladů na likvidaci odpadu. ➡️ Město dotuje poplatek za popelnici.
2. Zásadní vliv na výši poplatku tedy má, kolik je město (tj. zastupitelé) ochotné platit/doplácet za odpad. Jsou města, kde je svoz odpadu pro občany zdarma (100% platí město), ale to těžko někoho motivuje nad odpadky i jen přemýšlet. A jsou města, kde poplatek kryje náklady a město nedoplácí nic.
4. Od 1.1.2020 bude poplatek v Dobříši nikoli za popelnici, ale za obyvatele. Samozřejmě nás všechny zajímá, kolik to přesně bude. KDYBY náklady Dokasu byly stejné jako letos (jakože náklady spíše rostou) a odměny EKO-KOM byly vyhlášeny ve stejné výši (jakože je EKO-KOM vyhlašuje na každý rok) a kdyby se svezlo stejné množství odpadu v daných kategoriích (každý rok se liší), pak by výpočet poplatku mohl vypadat např. takto: 1868Kč (cena za popelnici 2019) : 2,7 (průměrný počet obyvatel na domácnost v Dobříši) = 691 Kč na hlavu. To není poplatek, který bude platit od 1.1.2020, jen ilustrace, jak ho lze odhadnout.
5. Zákonné maximum je 1000 Kč na osobu. Ve městech, kde se MESOH používá, se poplatek zpravidla pohybuje mezi 500-700Kč na osobu. V těchto městech ale zpravidla lépe třídí. ♻️ V Dobříši každý rád tvrdí, jak poctivě třídí, ale statistika odpadů říká něco jiného. Nejsme v třídění žádní premianti a řada obcí produkuje směsného odpadu méně a naopak více třídí.
6. Poplatek na hlavu je velká změna. Argumenty, co je spravedlivější, najdete pro obě varianty. V Dobříši žije řada lidí samostatně, pro ty nový poplatek bude výhodnější. Naopak vícečetné domácnosti budou platit více. 💰 Nás je doma 5, takže místo 1868 Kč/rok budem platit např. 750×5=3750Kč/rok (POKUD by byl poplatek 750Kč/os). Rozdíl proti současnému poplatku je 3750-1868=1882Kč za rok, tj 157Kč/měs. Na jednoho člena domácnosti to je zvýšení nákladů na odpad o 31Kč za měsíc.
7. A co děti? V navrhovaném modelu platí dítě stejně jako dospělý. Rozumím, že je to citlivé především u domácností, kde je dětí více. Řada rodičů potvrdí, že směsného odpadu dokáží kojenci i větší děti hravě vyprodukovat více než dospělý.
8. Poplatek na jednání Zastupitelstva včera nebyl součástí schvalované vyhlášky. Ta se schvalovala, aby byl nastaven právní rámec pro dobrovolný pilotní provoz a načítání kódů od 1.10.2019. Poplatek chceme přesněji spočítat na základě dat za 3 čtvrtletí 2019 (kolik se třídí, jak odhaduje Dokas náklady atd.) a na základě výsledků pilotního provozu MESOH, a dále po přípravě rozpočtu na 2020. Vyhláška o poplatku bude předložena zastupitelstvu v prosinci, spolu se sazebníkem slev za sběr EKO bodů v rámci MESOH, které mohou vést až k 70% slevě na poplatku.
9. Motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství (MESOH), který se nyní v Dobříši zavádí, není žádnou novinkou. Při výběru jsme chtěli ucelený systém od někoho, kdo s tím má zkušenosti. Nechtěli jsem vymýšlet „kolo“. Ve výběrovém řízení jsme vybrali MESOH od firmy ISNO IT, který ve 100 obcích pomáhá motivovat a třídit. Nikdo jiný tolik referencí nemá. Proti tomu předložil p. Helebrant svůj alternativní návrh. Abychom nebyli osočeni, že o něm rozhodujeme „politicky“, rozhodlo zastupitelstvo v květnu, že jeho projednání proběhne na Komisi pro životní prostředí, která objektivně porovnávala oba systémy. Výstupní zpráva zde ➡️ https://bit.ly/2kMsHVC Komise doporučila MESOH.
10. Pro zájemce o čísla přikládám údaje o dobříšském odpadu.
11. Má alternativní návrh p. Helebranta nějaký ekonomický model? A mohl bych ho vidět?
12. Pokud k MESOH budete mít jakékoli dotazy, přečtěte si prosím informace na webu města. Nenašli jste odpověď? Ptejte se dál. 📩 Pište na dotazy@mestodobris.cz. Budeme se snažit Vám spolu s kolegy poctivě odpovědět.
Chladicí výkon vzrostlého olistěného stromu je srovnatelný s chladicím výkonem malé klimatizační jednotky. Stromy jsou účinnou a přirozenou ochranou proti letním vedrům. Pohlcují velké množství slunečního záření a ochlazují okolí.
Výsadbou dalších stromů a keřů na Dobříši tam, kde je to vhodné a možné, můžeme zmírnit negativní dopady tepelných ostrovů ve městě a předcházet jejich vzniku. Zdravá vzrostlá zeleň má pozitivní vliv na prostředí, ve kterém žijeme. Zelené plochy a stromy jsou ozdobou města a v létě zdrojem stínu. Stromy mají svůj estetický význam a výrazně snižují prašnost a hluk. Přejete si v blízkosti svého bydliště nebo i jinde na území města Dobříše vysadit nové stromy či keře?
Komise pro životní prostředí a ekologii navrhla jednoduchý způsob a zřízení elektronické aplikace, prostřednictvím které mají občané možnost navrhnout výsadbu stromů ve vybrané lokalitě. Rada města pak rozhodla o pořízení této aplikace, která od konce června funguje na principu již provozovaného Hlášení závad. Jedná se v podstatě o totožnou aplikaci, která však bude sloužit ke zjištění požadavků a podnětů občanů na novou výsadbu stromů a keřů.
Po otevření aplikace zadá občan v mapě místo požadované výsadby a slovně popíše svůj požadavek – tedy nejlépe druh výsadby, množství, konkrétní druh stromu apod., uvede e-mailovou adresu (pro případný kontakt pro doplnění podnětu) a bude moci také vložit fotografii dané lokality. Poté zadá ověřovací kód a udělí souhlas se zpracováním osobních údajů. Posledním krokem je odeslání požadavku, který na straně města přebírá určený administrátor a může na něj reagovat. Pokud doma nemáte k dispozici počítač, můžete se obrátit o pomoc se zadáním svého požadavku buď v Městská knihovna Dobříš (od září) nebo v Infocentru Dobříš, kde vám pracovníci ochotně pomohou váš požadavek zadat.
Město ve spolupráci s komisí pro životní prostředí a ekologii pak zjistí, zda je možné výsadbu provést. Zdaleka ne všude to půjde – ne všechny navrhované pozemky budou v majetku města, někde mohou výsadbě bránit podzemní sítě apod. V jiných případech může být návrh upraven třeba z hlediska druhové skladby. Ale tam, kde to půjde, se budeme snažit už příští rok na jaře sázet další stromy a keře.
Rada města jmenovala Komisi pro životní prostředí a ekologii ve složení Mgr. Taťána Belúchová (předsedkyně), MVDr. Jaromír Bláha, Mgr. Petr Dostál PhD., Ing. Jiří Klimt, Ing. Ivo Salcman, Ing. Radek Vlnas, Bc. Jana Vlnasová. Komise je iniciativním a poradním orgánem Rady, takže může dávat Radě města podněty.
Na prvním jednání na konci dubna se komise věnovala zejména zeleni
Zkrášlení náměstí květinami a dalšími úpravami zeleně, možnostmi získat na zeleň dotace, ale také problémy s péčí o stromy ve městě.
V rozpočtu města je na tento rok na zeleň 1,8 mil Kč na (na zakládání i údržbu).
MAS Brdy-Vltava nabízí možnost podávat projekty na zeleň ve městě a protierozní opatření v krajině kolem města. K dispozici je 10 milionů KČ.
Další možnosti získat dotace na zlepšení okolní krajiny (protierozní opatření, zakládání mezí a remízků, zlepšení druhové skladby lesů, větrolamy, stromořadí atd.) skýtá Operační program pro životní prostředí (viz oznámení města). Zde je ovšem zásadní zda mají zájem vlastníci zemědělských a lesních pozemků taková opatření provádět.
Komise jednala o podnětu občana s výhradami k péči o zeleň na příkladu v lokalitě Dubinské Kaštánky, o kvalitě péče i v jiných místech prováděné DOKASem a dodavatelskými firmami při relativně vysokých cenách DOKASu. Komise na některém z příštích jednání porovná ceníky péče o zeleň DOKASu s ceníky jiných (srovnatelných) měst. Zástupkyně městského úřadu Klára Loudová informovala, že město od letošního roku (2019) zpřísnilo kontroly, jsou častější a vyžaduje dokumentaci o prováděné péči. Komise bude sledovat, jestli se přijatá opatření projeví na kvalitě péče o zeleň.
Komise obdržela k vyjádření žádost ředitele 1. ZŠ o provedení odstřelu holubů, kteří se usadili na římse průčelí školy. Komise si vyžádala doplnění podkladů.
Na příštích jednáních bude komise pokračovat v diskusi o možnostech další výsadby zeleně a způsobech zapojení veřejnosti, problematice odpadů, hospodaření s vodou a dalších tématech.
MVDr. Jaromír Bláha,
člen Komise pro životní prostředí a ekologii
Lesy v celé ČR plošně hynou, nejvíce je teď postižena
severní Morava a Vysočina. Jednou ze dvou hlavních příčin je pěstování
smrkových monokultur v nižších a středních polohách, kde nemá smrk vhodné
prostředí, případně pěstování příliš hustých borových porostů. Druhou hlavní
příčinou je klimatická změna, která problém akceleruje, protože smrky
s mělkými kořeny trpí suchem. Oslabené porosty pak napadá kůrovec, který
se masivně šíří.
Velkou část smrkových lesů dlouhodobě zachránit nejde. Podle
posledních analýz pracovníků Lesnické a dřevařské fakulty v Brně je riziko
hynutí u 80 % smrkových lesů v ČR. Mapka č. 1 ukazuje místa, kde již smrk
nemá vhodné podmínky k přežití (červená, oranžová a žlutá barva).
Mapa č. 1
Hynutí smrkových porostů bohužel postihne i lesy
v okolí Dobříše. Ukázat si to můžeme v Brdech, kde jsou nyní podmínky
pro růst smrků již jen v nejvyšších polohách (mapa č. 2 – zelená a modrá
barva) a brzy již ani tam ne – viz mapa č. 3.
Mapa č. 2 DB – dub, BK – buk, SM – smrk. Zdroj: Čermák P., Mikita T., Kadavý J., AOPK ČR 2016Mapa č. 3 DB – dub, BK – buk, SM – smrk. Zdroj: Čermák P., Mikita T., Kadavý J., AOPK ČR 2016
Nevíme, jak rychle bude odumírání okolních smrkových lesů probíhat. Nastupuje již nyní – aktuální situaci ukazuje server https://www.kurovcovamapa.cz/ viz mapa č. 4 (červenou a modrou barvou jsou znázorněná místa hynutí lesů a následné těžby, jednotlivé oblasti lze na webu přiblížit)
Mapa č. 4 Zdroj: www.kurovcovamapa.cz
Je méně pravděpodobné, že odumírání smrků v okolí
Dobříše bude postupné a potrvá několik desetiletí. Mnohem pravděpodobnější jsou
pesimističtější scénáře, podle kterých se zde kalamita rozvine již tento nebo
následující roky. Podle odhadů ministerstva zemědělství bude letos kůrovcem
v republice napadeno 30–50 milionů
m3 stromů, což je až dvojnásobek loňského rekordu. Před dvěma týdny
se v Praze konala mezinárodní konference Evropského lesnického institutu,
kde jasně zaznělo, že kůrovcové kalamity budou stále intenzivnější a současné
metody „boje s kůrovcem“ nemohou uspět. Více viz zpráva Lesnické a
dřevařské fakulty České zemědělské univerzity na https://www.czu.cz/dl/74137?lang=cs
(funguje až po ručním zadání do prohlížeče).
Podle čerstvého pokynu Ministerstva zemědělství o tzv.
rajonizaci lesů z hlediska lesní kalamity patří oblast Brd a Hřebenů do
zóny, kde má ještě má smysl snažit se zpomalit hynutí lesů a bránit rozvoji
kůrovcové kalamity včasnými asanačními zásahy (vytěžením napadených stromů).
Velcí vlastníci lesů vědí, jak mají postupovat, malým vlastníkům lesů byla
určena výzva, aby kontaktovali svého odborného lesního hospodáře, zveřejněná minulý
měsíc i na webu města.
Jako lidé, kteří v Dobříši žijeme, můžeme jen doufat,
že se změny stavu okolních lesů budou vyvíjet lépe, než naznačují prognózy.
Musíme se však připravit na to, že se můžeme dostat do podobné situace, jako
lidé v obcích na severní Moravě, kterým během několika posledních let
zmizely lesy kolem jejich domovů, kam byli zvyklí chodit, místo nich jsou pusté
vykácené kopce (viz záběry z dronu např. zde),
v lepším případě pak lesy se suchými stromy.
Vědci však na rovinu říkají, že „kalamity budou silně
narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními
lesa jako přirozenými procesy žít“ (Prof. Rupert Seidel) – více zde.
A soustředit se na to, abychom dalším kalamitám v budoucnu předcházeli. To
znamená začít pěstovat druhově pestré, věkově i strukturálně rozmanité a tudíž
odolnější lesy. Opravdu nerozumím, proč v okolních lesích vidíme i teď
nové výsadby smrkových kultur, respektive porostů ve kterých smrk převažuje nad
ostatními dřevinami.
Obr. 1 Nová výsadba smrkové monokultury v Brdech
K veřejné výzvě Zachraňme lesy, která se obrací se sedmi body pro zdravé lesy na vládu a Parlament se připojilo už přes 22 tisíc lidí a další podpisy přibývají, tak může lesům pomoci každý. Snad se tím podaří potřebné změny rozhýbat.
Komise pro životní prostředí města se bude situaci zabývat
mj. z hlediska možného rizika vlivu plošného odumírání porostů, respektive
jejich vytěžení, na zdroje pitné vody pro Dobříš a komunikace města
s vlastníky okolních lesů.
MVDr. Jaromír Bláha,
člen Komise pro životní prostředí a ekologii
